U12: Ladislav Rameš a hodnocení podzimu

21.12.2021

Tým žáků U12 zažil na podzim skvělý vstup do sezóny a dlouhou dobu dokonce vedl tabulku České ligy žáků, v závěru podzimu však některé zápasy nevyšly, tým však přesto zůstal v Top 5 s osmibodovým odstupem od zbytku tabulky. Soutěž mladších žáků určitě není o výsledcích, navíc kluci U12 postupně naskakovali i do soutěží krajského přeboru nebo okresního přeboru starších žáků. Jejich trenér Ladislav Rameš hodnotí celé podzimní působení jeho týmu jako velmi úspěšné.

Nechci začínat negativně, přesto trend výsledků v průběhu podzimu postupně klesal. Dá se to připsat skutečně náročnému programu, odehráli jste celkem 28 utkání/turnajů, nejvíce ze všech družstev Baníku.

Nemyslím si, že by šlo o nějak náročný program, pouze jsme na ty top týmy narazili až v závěru podzimu. Bohužel jsme se tak dostali do série neúspěchů, ze které jsme se těžko zvedali, neboť jsme postupně naráželi na skutečně kvalitní týmy a nedokázali jsme se dostat na úspěšnou vlnu, na které jsme jeli celý úvod sezóny.

Kluci vstoupili do České ligy žáků, poprvé do republikové soutěže, jak vnímáš působení v této soutěži.

Nezdálo se mi, že by to kluci nějak řešili. Sice jsme oproti přeboru přípravek poprvé naráželi pravidelně na republikové týmy, ale kluci mě spíše pozitivně překvapili. Naopak negativně zapůsobilo sledování umístění v tabulce. To jsme zažili poprvé a naší trenérské práci to skutečně nepomohlo, zvlášť když jsme dlouho dokonce vedli tabulku. Celé okolí tak na hráče zvyšovalo tlak a přeneslo se to naopak možná ve frustraci v závěru podzimu.

Jak jinak cítíš přechod z krajského přeboru do ligy žáků?

Došlo zejména ke hře na větším hřišti. To některým hráčům dělalo problémy, ta schopnost přenést hru, zrychlit a dostat se z nějaké situace. Některým klukům ta orientace na větším hřišti dělala trošku problémy.

Na podzim jste měli v programu i některá utkání krajského přeboru nebo dokonce okresního přeboru starších žáků. Byla tato utkání přínosem?

Jsem moc rád za tuhle možnost potkávat se pravidelně se staršími týmy. Sice jde občas o kvalitativně nižší herní úroveň, ale každý z těchto našich soupeřů měl na hřišti alespoň jednoho šikovného kluka, který i díky vyspělosti nás skutečně potrápil a naši hráči museli změnit styl hry. Právě tohle přizpůsobení jinému hernímu stylu vnímám velmi pozitivně, protože náš tým musel ukázat větší týmovost, když se soupeři nemohl měřit třeba rychlostně.

V turnaji Poháru mládeže FAČR (dříve Ondrášovka Cup) jsme vypadli v semifinálovém turnaji v Praze na Tempu, vnímáš to jako zklamání?

Ačkoliv jsme si turnaj prohráli vlastně sami, tak to jako zklamání nevnímám. Nechceme hrát nějaké postupové turnaje o výsledek. V semifinálovém turnaji na Tempu jsme ztratili body s neznámými Zákolany, ale následně porazili Duklu Praha, která celý semifinálový turnaj vyhrála. Nemám obecně rád tyhle turnaje s nutností uhrát výsledek, myslím že tohle mají kluci ještě času dost.

Podzimní sezóna skončila brzy, s koncem října. Jaký jste měli závěr podzimu a jak bude koncipovaná zimní příprava?

Žádnou větší pauzu po sezóně jsme nedělali, naopak jsme trénovali v kuse až do poloviny prosince. Povedlo se nám na každý víkend dojednat přátelské utkání nebo turnaj miniligy. Právě v minilize jsme měli štěští na velmi dobré zápasy s Mladou Boleslaví, Dynamem Drážďany nebo FK Teplice. Právě Drážďany jsme dokázali porazit, a to byl pro kluky velmi cenný zápas. Preferuji více zápasy venku na větším hřišti než halové turnaje. Právě účast v minilize má celo-zimní charakter, tudíž nám z větší části vyplní i zimní přípravu.

Počítáte i s některými omezeními s ohledem na stále probíhající pandemii koronaviru?

Nejen v rámci pandemie, ale tak nějak obecně trochu omezujeme tréninky v halách nebo tělocvičnách. S hráči se o současné situaci bavíme a snažíme se je nabádat k plnění všech doporučení nebo nařízení. Jsme však rádi, že fotbal venku zatím hrát můžeme, že nejsme nuceni sedět v izolaci jako minulou zimu.

V létě jste odehráli i dvě přípravy s Chemnitzerem FC, uvědomuješ si z této letní konfrontace něco výrazného?

Chemnitzer FC je velmi kvalitní mládežnická akademie, která se zřejmě může rovnat předním týmům u nás. Je vidět, že jde o vybrané hráče, kteří jsou šťastní, že mohou hrát v takhle kvalitním týmu. Tohle mi bohužel u nás trochu vadí, že někteří kluci berou fotbalové tréninky pouze jako volnočasovou zábavu, že tolik nemíří do fotbalové kariéry. Kdežto v Chemnitzu ta mentalita hráčů je velmi odlišná. Je cítit, jak všichni hráči bojují o udržení v týmu a zápasy proti nim jsou tedy velmi těžké.

Větší počet mezinárodních zápasů by mohl pomoci našim hráčům ve větší cílevědomosti? Myslíš, že by to mohla být cesta?

Určitě, kluci právě naráží na odlišnou mentalitu a vidí, že to jde. Ačkoliv Chemnitzer FC není úplně německý top klub, přesto jeho hráči jsou mnohem více zaměření na prosazení se do fotbalu než u nás. Za mě tedy toto je určitě cesta, už i to že se všichni hráči i trenéři rozšiřujeme obzory.

Působíš také jako Grassroots trenér mosteckého okresu, ve kterém jsi měl možnost odehrát některá utkání okresního přeboru žáků. V jaké kondici je mostecký fotbalový okres?

Domnívám se, že kluby tady dělají maximum. Těžko shánějí trenéry, fotbal dělají spíše tatínkové po práci nebo i maminky. Rovněž ta odhodlanost hráčů nebo jejich sociální zázemí je slabší a mají problémy udržet nějakou pravidelnost tréninkového procesu. Trenéři mnohdy musí prokázat mnohem větší nadšení, aby své do zápasů namotivovali. Někomu se to daří lépe, někomu lépe. Počet hráčů není ideální, na okrese hrajeme pouze přebor starších žáků, ve kterém se objevují i hráči přípravek. Snažím se pomáhat, kde to jde a kde je o pomoc zájem, přesto jsem ale rád, že stále jsou na okrese zájemci a dobrovolníci, kteří chtějí pomáhat rozvoji fotbalu.

Je možné dát do této souvislosti i obnovené působení našeho klubu a snahu o jeho stabilizaci jak v kádrech dospělých, tak na úrovni mládeže?

Náš Baník Most-Souš pomáhá minimálně tím, že doplňuje svá družstva do okresních soutěží, ačkoliv to pro nás někdy úplně velký přínos. Ale myslím, že tady vytváříme nějakou fotbalovou komunitu, ve které lepší kluci nebo holky ví, že se mohou dostat do většího klubu, který mají pořád na očích. Náš okres je malý a měli bychom všichni táhnout za jeden provaz.